Bartlova typologie osobnosti

Typology illustrative image

V roce 1996 britský profesor a herní výzkumník Richard Bartle publikoval článek 'Hearts, Clubs, Diamonds, Spades: Players Who Suit MUDS'. Jeho typologie je založena na rozřazení hráčů tzv. multi-user dungeons. MUD bylo internetové prostředí, ve kterém hráč interagoval s předměty, herními postavami nebo dalšími hráči pomocí textových příkazů.

Náš dotazník vychází z toho Bartlova, nicméně se zaměřuje na hráče onlinových her obecně. Dotazník jsme přeložili do češtiny a upravili. Například jsme změnili znění některých otázek, které již v 21století nedávaly smysl. Ale původní typologie zůstala stejná.

Dotazník klasifikuje hráče do čtyř typů: Společník, Dobrodruh, Kolektor a Bojovník (Socializer, Explorer, Achiever, Killer). Váš typ je pak definován herními prvky, které jsou pro vás ve hře nejdůležitější. Každému hráči je pak přiřazen jeden z dominantní typ a jeden z podtyp, ačkoli trocha ze všech žije v každém z nás.

Společník

Společníci si chtějí užívat společnost a komunitu, kterou hra může nabízet. Největší požitek ze hry získávají skrze interakci s ostatními hráči. Někdy jim stačí i pouhá společnost a komunikace s postavami v samotném virtuálním světě (NPC). Hra je pro ně pouze prostředkem, který jim umožňuje setkávat se s ostatními. Virtuální svět je pro ně tedy spíše společným prostorem, kde se setkávat. Důležité jsou vztahy mezi hráči: vcítění se do ostatních, sympatizovat s nimi, vtipkovat, bavit se, naslouchat. Hry, ať už se jedná o videohry, deskové hry a nebo hraní fotbalu za barákem, měly a mají společenský faktor. Mnozí hráči na tento aspekt často zapomínají, ne však Společníci, pro které je společnost u her nepostradatelná. Rádi pomáhají ostatním hráčům, nabízejí své služby a budují svou virtuální komunitu. Poznávání nových lidí a prohloubení vztahů s nimi je pro ně klíčové. Herní svět ožívá díky ostatním hráčům, kteří mu dávají energii a smysl.

Bojovník

Bojovníci jsou zaměřeni na vítězství, umisťování v tabulkách a žebříčcích a na přímou kompetici mezi ostatními hráči. Nachází se v neustálé a nekončící snaze překonat ostatní. Nejraději by viděli své jméno vysoko v tabulce vítězů. Nejde jim ani tak o splnění běžných herních výzev, jako je porážka bosse či speedrun, jako o prokázání, že si ve hře vedou lépe, než ostatní. Jejich hlavním posláním je dominance nad ostatními hráči a hnacím motorem Bojovníků je přímé ovlivnění herního světa kolem nich. Přestože nejsou nutně hnaní pomstychtivostí či zlomyslností, ve hrách mají jen jeden jediný cíl: vítězství za každou cenu. Chtějí demonstrovat svou schopnost vynikat nad ostatními hráči.

Dobrodruh

Dobrodruzi jsou zaměřeni na objevování a odkrývání neznámého. Chtějí jít tam, kam se nikdo jiný nedostal, a vědět to, co nikdo jiný neví. Dobrodruhy motivují okamžiky překvapení, které jim hra nabízí. Touží po okamžicích úžasu a ohromení. Sbírání zkušenostních bodů je pro ně spíše bezvýznamná činnost, jelikož se vzpírá podstatě her, kterou je volnost a otevřenost, díky kterým virtuální svět žije a dýchá. Hnaní se za předem danými achievementy či vývojáři nastolenými úkoly považují za vedlejší činnost. Dobrodruzi jsou hrdí na své znalosti o nejdrobnějších detailech hry. Jsou to zvědaví hráči, kteří se s chutí prokousávají každým centimetrem hry s cílem nalézt všechny “Easter eggs” a vzácné předměty, nehledě na jejich cenu či význam. Pro dobrodruhy neexistuje nic takového jako „selhání“, ale pouze objev. Když na své cestě zakopnou, stejné chyby se v budoucnu jistě vyvarují. Nenechají kámen na kameni a své cesty dokumentují metodou pokus-omyl.

Kolektor

Kolektoři jsou zaměřeni na získání statusu, postavení, prestiže. Zároveň chtějí různými způsoby dosáhnout svých předem stanovených cílů. Například rychlou metodou, (speedrunneři, kteří chtějí hru nebo její část splnit tak rychle, jak jen je to možné) nebo kompletní sbírkou trofejí či achievementů. Pávě získáváním těchto odměn dají všem patřičně najevo, jaké jsou jejich schopnosti. Jádrem každé hry je sada pravidel, které umožňují hráčům buď vyhrát, nebo prohrát. Kolektoři chápou tento princip více než kdokoli jiný. Samozřejmě, samotný proces hraní her je nesmírně zábavný, ale porazit hru a vyzrát nad ní, je ještě zábavnější. Vítězství samo o sobě je odměňující, ale svým způsobem je pro ně rovněž důležité, aby další hráči byly svědky jejich úspěchu (například mohou vidět trofeje a achievementy, kterých hráč dosáhl). Interakci s ostatními se spíše vyhýbají, ale neštítí se jí tehdy, pokud je to pro ně výhodné: například když jiný hráč ví, jak něčeho dosáhnout, nebo by jeho odstranění znamenalo nějaký benefit.

Chcete zjistit svůj profil?

Dotazník je v současné chvíli předěláván a není k dispozici. Sledujte nás na sociálních sítích a dáme vědět, až bude hotový.